Poetické seznamování s Mečíkem - článek o přechodu z Win na Mac (a pak že to nejde)
Porovnání Mac OS X versus Windows XP (anglicky, super)
Na Rodinná pouta jsem se jednou podíval proto, že mi někdo řekl, že tam používají iBooky od Apple. Fakt je tam měli. Pak jsem měl ještě pár důvodů u nich setrvat a koukám semo tamo na ně.
Opravdu, hlavní postavy, když pracují na notebooku, tak mají běloskvoucí iBook včetně hezoučkého nakouslého jablka na zadním krytu displeje. Je to pěkně vidět, i když je ten notes v záběru vždy trochu šikmo (aby bylo vidět, že postava maká a bylo vidět i na ni).
Co na tom, že pro všechny postavy pracující na notebooku se zde používá jen ten jeden kousek. Fajn je, že to byl iBook.
V posledních dílech došlo ke změně. Logo Apple je na deklu displeje přelepené nějakým papírem, aby nebylo vidět. No fuj ... :)
Aby zápisek o něčem byl: když jsem šel za V. do Bontonlandu na Václaváku, stavil jsem se v místním Apple shopu, abych uzřel okem vlastním MacBook a jeho glossy displej. Nemají ho, prý za tři týdny. Ale fuj — D. má státnice v pondělí a tohle měl být tutový dárek :(
Delší dobu jsem si pohrával s myšlenkou, že si koupím FTP klienta Transmit. Tak především jsem zvyklý na dvouoknového klienta a Cyberduck mi fakt moc nevyhovoval. Pořád jsem nákup odkládal, 30 dolarů je třicet dolarů, celkem tedy šedesát… Jenže včera jsem se rozhodl upradovat jeden svůj server na Wordpress 2.0.2 z prastarého 1.5. Bylo na čase – spam hrozil, výkon nebyl nic moc a hlavně jsem potřeboval možnost více autorů, což starý WordPress neumí nijak dobře. A to byla příležitost, proč si koupit nového Transmita.
Zaplatil, stáhl, nainstaloval, zadal seriové číslo. Paráda.
Pak jsem se dal do upgrade Wordpressu, čemuž předcházelo příkaz Transmitu stáhnout celý server ke mně na mečíka coby zálohu a pro jistotu ještě přes web zazálohovat SQL. Transmit půl hodiny tahal ty stovky mega dat, pak jsem spustil upload nového Wordpressu, spustil jsem upgrade přes web a všechno bylo hotovo. Jak by ne, měl jsem to nacvičené ze včerejška, kdy jsem si to vyzkoušel nanečisto na nějakém nedůležitém testovacím serveru.
Pak jsem se podíval na web a myslel jsem, že mne omejou. Ukázalo se, že Transmit úkol pochopil trochu jinak a místo toho, aby jednoduše nahrál na web nové soubory a těmi přepsal ty staré, smazal všechny staré a nahrál nové. Což byl problém, protože tím zmizely soubory s obrázky a se vzhledem serveru. Články jsou naštěstí uložené v databázi.
Nu co, stane se, řekl jsem si a šel jsem do záloh. Jenže ejhle. Trasmit zálohu nedokončil, zaseknul se na stahování nějakého souboru, který neměl právo stáhnout a dožadoval se maličkou ikonkou pokynu. Naštěstí už to bylo ke konci záloh, takže většina obrázků byla zachráněna a zmizelo jen pár posledních a bohužel také design celého serveru.
A tak jsem musel narychlo použít nějaký design pro Wordpress, co jsem našel na webu. Bohužel se trochu rozjížděl díky tomu, že některé obrázky byly větší, než šířka okna určeného pro článek, naštěstí si s tím ale Qark zručně poradil a problém odladil. Díky mu za to.
Nakonec jsem dneska v zálohách našel i původní vzhled, ale když už s tím novým bylo tolik práce, tak jsem nechal ten nový. Nicméně v nejbližší době budu muset připravit něco jako soutěž o nový design Chronomagu — přeci jen ten provizorní je nějaký provizorní ... :)
Jak se to Trasmitu podařilo smazat? Netuším. Zkoušel jsem to pak několikrát, ale vždy fungoval správně. Takže jsem napoprvé něco blbě zmáčknul. Viníkem je samozřejmě Trasmit a ne já, to je snad všem naprosto jasné a bez debat ;)
A povstává z toho jedna moje laická otázka: u Windows jsem byl zvyklý, že při výpisu složky se nejprve zobrazují adresáře a pak teprve soubory a to i v abecedním výpisu. Mac OS X míchá adresáře a soubory podle abecedy bez rozlišení.
Musím se přiznat, že mi to silně nevyhovuje, ale nepřišel jsem na to, jak to změnit. Netušíte někdo? Jde to vůbec?
Včera jsem se stavoval za V. v Bontonlandu na Václaváku. To je ta díra po náletu na Prahu, kterou vybetonovali, dali do ní regály a CDčka a frčí tam prodej. V. tam sedí. Chvíli jsem na něj čekal a zabrousil jsem do Apple Store, či jak se to jmenuje.
Je to docela malé, minimalistické. Dřív tam tuším byly knížky a věci pro děti. Teď je tam Apple. Měli tam iMac 17 a 20, zálibně jsem na ně koukal. Trochu smutné je, že nevím, k čemu bych ho použil, i když se mi moc líbí — můj Mini mi zatím stačí, nejsem extra velký konzument výkonu.
Pak jsem nahlédl na iBooky — a to je láska na druhý pohled. Trochu smůla je, že dneska se dají sehnat neznačkové notesy pod dvacet a značkové pod pětadvacet s DPH. Apple nedělá nic, co by se k tomu blížilo — snad až ty iBooky. Jenže ty nejsou na Intelu, ačkoliv se rumorous servery předhánějí v odhadu, že to bude to první, co Apple na Intelu nově vydá. Už aby.
Je to zvláštní. Zatímco většina notebookového světa dělá velikosti "subnotebooků" za docela drahé peníze (dvojnásobek nejlevnějších), pro Apple tím jeho cenová nabídka notebooků začíná. Když si porovnáte ceny, zjistíte, že dvanáctipalcový iBook ve skutečnosti stojí zhruba stejně, jako dvanáctipalcový značkový konkurent. Jenže Apple nic levnějšího nemá. Jen dražší. A to je škoda.
Nový iBook na Intelu s cenou do 25K bez DPH by mi zdvihl náladu a položil konto.
Na jednom webu (adresu už jsem potratil) jsem se dočetl, jak že to zde naivně píšu o Macu. Tož asi abych to osvětlil, že nejsem tak pitomý, jak na první pohled vypadá.
Bod první je, že s Macem dělám krátce. Mé zkušenosti s předchozími verzemi se asi nedají počítat, protože naposledy to byl rok 1996 — a to už je opravdu dlouho.
Bod druhý je, že naučit se pracovat s novým prostředím není tak easy, jak to vypadá. Jasně, umím tahat ikonky myší. Jenže složitější problémy bývají ... prostě složitější. Poctivě Googluju, než s tím někoho otravuju. Jenže potíž je samozřejmě v tom, že když nevíte, jak konkrétně se ten váš problém slangově jmenuje, můžete googlovat do skonání světa. Dobrý příklad se sice netýká vysloveně macka, ale mám ho v čerstvé paměti. Při instalaci WiKi mi nainstalovaná wiki házela hromadu chyb. Postěžoval jsem si administrátorovi webhostingu a ted mi suše napsal, že se mám obtěžovat číst manuál, protože úprava pro safe mode je tam popsána. Inu, což o to, byla. Jenže když nevíte, že váš problém se jmenuje safe mode, tak jste nahraní :) Takže opravdu někdy je lepší se zeptat, než se s tím několik dní trápit.
Bod třetí je, že nepřijdu sám zdaleka na všechno a přitom vaše komentáře zde surově zneužívám k tvorbě PrvníMac.cz. Proč? Někdy je těžší položit správnou otázku, než správnou odpověď...
Bod čtvrtý je, že to měla být legrace.
Je to skoro dojemný příběh. Devítiletá dívenka Shea O'Gorman napsala společnosti Apple v rámci školní výuky dopis, v němž navrhovala některá vylepšení iPodu. Ve škole cvičili obchodní korespondenci a ona svůj dopis poslala Steve Jobsovi. Banální historka.
Po třech měsících jí přišel ostře laděný dopis z právního oddělení Apple, v němž jí důrazně upozorňovali na fakt, že Apple nepřijímá žádné nevyžádané nápady a že nemá co jim své myšlenky posílat. Důvodem je obava z pozdějších sporů o autorství takové myšlenky – Apple se bojí, aby se s ním pisatel dopisu nesoudil kvůli myšlence, na kterou přišlo Apple samo Apple předpis zde.
Reportáž o uplakané dívence proběhla americkou televizí CBS 5 (reportáž zde), chytla se jí i další média (v prvé řadě weblogy) a bylo na malér zaděláno. Apple dostalo kapky a podle dnešních zpráv Steve Jobs běsnil na poradě a šéf právního oddělení osobně telefonoval Shee a omluvil se jí. Kromě toho Apple zvažuje úpravu interních předpisů týkajících se „nevyžádaných myšlenek“.
Někdy to není s novými myšlenkami jednoduché …
Necelou stovku dolarů by měl stát Mac OS X pro PC. Zatím to netvrdí Steve Jobs, ale Robert X. Cringely, další můj oblíbený IT komentátor. A domnívá se, že vypuštění samotného systému pro PC platformu se blíží.
Dokládá to například přijetím členství Apple v konsorciu BAPCo, které se stará o standardní benchmarky. To je záslužné, jenže ty benchmarky jsou jen pro Windows počítače. Proč se tam tedy sáčkuje Apple?
Nejsa Mac expertem, přesto jsem něco pochopil. Určitá výhoda a nevýhoda Mac platformy je v její relativní uzavřenosti. V tom, že množina základních hardware kombinací je uzavřená a definovaná Applem. Nekoupíte jinou základní desku pro Apple, než jaké se uráčil Apple stanovit. S Intel platformou se to mění, ale ne docela — pořád jste vázáni tím, k čemu ovladače jsou a nejsou. Výběr je slušný, ale nikoliv nekonečný, jako u Wintel platformy.
A tuhle propast, že by najednou Apple překlenul? Že by změnil filosofii a rozhodl se prodávat pouhý software místo kombinace software a hardware? Nechce se mi tomu, Cringely, věřit. Ať už má Bill s Vistou jakékoliv problémy.
Ale nechám se rád překvapit.
Update: Tak jsem narazil na další zamyšlení na tohle téma na pseudorandom, které se mi zdá více realistické. Ostatně, s tímhle souhlasím: A Mac running OS X is simpler to install, use, and maintain than a PC running Windows because Apple controls both the hardware and the software.
Asi jsem nebyl sám, kdo čekal, že Apple dá najevo své třicátiny něčím zajímavým. Když už ne techno-softwarovou libůstkou, která nás posadí na zadek, tak alespoň limitovanou sérií Mečíků Mini, které by designoval třeba Kenzo. A tak jsem si v sobotu přivstal, prosurfoval jsem všechny možné i nemožné Apple weby - a nikde nic. Maximálně tak apríl. Copak se takhle slaví třicítka?
Když Apple slavil dvacítku, měl jsem na něj spadeno. Hodně spadeno. Kamarád Honza do mne hustil, že jedině Apple a praktické demonstrace schopností systému mi dávaly co proto. Nakonec rozhodl boží súd. Před drahnou dobou jsem si totiž koupil základní desku od IBM s jejich verzí procesoru 486. Tehdy je IBM vyrábělo v licenci v nějaké dohodě s Intelem, bylo to taktované na luxusních 75 MHz. Jenže ta deska byla tak o třetinu dražší než kdybych koupil intel (tehdy nejlepší na 66 MHz) a desku nějakého nounejmáka. Všichni se mi smáli, jak utrácím, když jsem nekoupil to nejlevnější a já pravil, že nejsem tak bohatý, abych nakupoval laciné věci.
No a v době, kdy mne Honza lákal na Apple, mi ta deska odešla. Měla za sebou nějakého dva a půl roku aktivní služby. Jenže měla tříletou záruku. A tak jsem si našel servis IBM, vzal jsem ji tam a byl jsem zvědav, co bude. Pán mrknul na desku, ve shodě se mnou konstatoval, že umřela a pak pravil, že už se nevyrábí. Pak se podíval do počítače a zeptal se, zda mi nevadí, že mi dá desku s procesorem Pentium. Co by vadilo. Nevadilo. Shrábl jsem ji, zdarma jsem si upgradoval počítač a bylo mi dobře další dva roky, než naše internetová firmička prosperovala natolik, abych si za firemní koupil nový.
No a tím jsem se Apple před deseti lety vyhnul. Až vloni to vyšlo :)
Jo, Honzo, ta disketa se SerialBoxem, co jsi mi dal v roce 1997, abych byl vybaven do Mac začátků — díky za ni. Ještě ji mám. Ale už není kam ji strčit :)
Steve Jobs a jeho oblečení na presentacích - to je jedna z populárních skazek.
Tenhle serveřík koncentroval na jednom místě představení Stevova oblečení s možností všechno si na Amazon.com objednat. Za pětikilo (dolarů) můžete být oháknuti jako Steve Jobs, to je lákavé :)
